Když jsem se dočetl, že světoznámý křídový měsíčník Forbes bude mít
českou mutaci, měl jsem velkou radost. Navíc jsem na jedné akci v České národní bance dostal i poukaz na slevu předplatného. Časopis jsem si objednal a už jsem dostal dvě první čísla. Bohužel jsem spíše zklamaný. Šéfredaktora českého Forbesu Petra Šimůnka trochu znám osobně. Považuji ho za dobrého manažera i novináře. O to jsem zklamán více. Především většina článků od českých autorů je ve srovnání s převzatými články tristní. Často je vidět propastný rozdíl mezi publicistou českým a americkým. Bohužel i rozsáhlé rozhovory, které vede šéfredaktor Šimůnek jsou pro mne nezajímavé. V prvním čísle s prezidentem republiky Klausem a v druhém v generálním ředitele Škoda auto Prof. Dr. h.c. Winfrieda Vahlanda (1950). Ani jeden jsem nedočetl do konce. Asi to není tolik novinářská chyba, ale mého očekávání. Co mi zajímavého takoví lidé mohou říci!? Myslím, že téměř nic. Sice jsem si ověřil, že prezidenta Klause je výhodné poslouchat. Jeho názory jsou často proti proudu, ale někdy jsou až překvapivě přínosné. U Vahlanda je to horší. Připadá mi to, že rozhovor má zvýšit ředitelovo ego a prodej jejich vozů. Na oplátku je v časopise zase silná Škoda auto inzerce. Doufám, že je to jenom náhodná shoda okolností. Jinak bych musel své mínění o šéfredaktoru Šimůnkovi jako novináři podstatně změnit.
Původně jsem plánoval, že zruším předplatné týdeníku Ekonom. Sice z něj čtu asi tak 15 procent obsahu, ale je to týdeník a není drahý. Nová grafická úprava Ekonomu mi sice také nevyhovuje, ale nemohu mít všechno. Těch 15 procent je ale pro mne cenných a český Forbes je nahradit nemůže. Pokud se Forbes během mého předplatného v českých zdrojích výrazně nezlepší, předplatné obnovovat nebudu. Podle webové stránky českého Forbesu má obsah tvořit 60 procent českých zdrojů. To je při dosavadní úrovni pro mne špatná zpráva. Polovinu českých autorů bych okamžitě vyhodil a pokud se nepodaří v Česku najít lepší, raději bych je převzal z jiných jazykových mutací.
Bohužel mi stále na českém mediálním trhu chybí noviny nebo časopis, které by se zabývali především investicemi a cennými papíry. Tato oblast je sice součástí několika tištěných médií, ale jenom jako část obsahu. Ještě, že máme internet, tak se v českých luzích a hájích něco najít dá.
Téměř v každém čísle je nějaký žebříček. V posledním čísle je žebříček 32 Čechů, kterým patří české pivovary. Opravdu to někoho zajímá?
Žádné komentáře:
Okomentovat