Odchod z Blogger.com

Protože vkládání příspěvků na Blogger.com je hůře jak zoufalé, raději jsem nainstaloval Wordpress a další příspěvky budou k dispozici na adrese: www.etom.cz

Proč neinvestovat do P2P půjček?

Téma P2P půjček je poměrně populární. V Česku se o to postaralo Zonky, který spravuje skupina Home Credit a tedy je součástí skupiny PPF. Zonky dává především do televizní reklamy desítky milionů ročně a je tak dost vidět. Tím dělá dobrou službu všem P2P lending službám. Jednou větou: lidé půjčují dalším lidem. Samozřejmě na obou stranách mohou být i firmy, ale nefiguruje zde žádná úvěrující banka. Zonky a podobné služby pouze zprostředkovávají a zajišťují vztah mezi investorem (věřitelem) a dlužníkem.

I na českém internetu je spousta informací zkušeností různých investorů z tohoto segmentu investic. Protože považuji akciový trh především v USA za dosti předražený, hledám jiné investiční příležitosti. Zainvestoval jsem pár tisíc Eur do P2P půjček a před tím provedl základní výzkum. Zonky je pro investora dost nevýhodné. Malá nabídka půjček, celkem nízké úroky a především poměrně vysoké poplatky. V zahraničí je to mnohem lepší. Dobrá situace je ve Spojených státech, ale tam to P2P půjček může investovat pouze rezident. Zákon v žádném případě nechci obcházet a zakládat v USA právnickou osobu je složité a především nákladné na její provoz. Právníci a účetní nejsou nikde na světě levní, ve Spojených státech obzvlášť.

V Evropě je mnoho možností, jak přes internet investovat do P2P půjček. Dle mých informací vychází dobře Mintos.com, který je dokonce v češtině. Firma má sídlo v Litvě (Riga), byla založena v roce 2015. Lze investovat v mnoha měnách, zemích i druzích půjček. Diverzifikace je opravdu široká. U Mintosu je nutné si uvědomit, že nejde o zprostředkovatele mezi věřitelem a dlužníkem, ale mezi věřitelem a úvěrovou společností. Tedy Mintos sdružuje mnoho poskytovatelů půjček pro hypotéky, auta, osobní půjčky krátkodobé i dlouhodobé a podobně. Webová platforma je elegantní, dobře funkční, rychlá a poměrně přehledná. Mobilní aplikace aktuálně neexistuje nebo o ní alespoň nevím. Web je ale plně responzivní a tedy není problém aplikaci ovládat i na malém displeji.

Doporučuji Mintos? Ano ale s výhradou, protože nemohu doporučit investici do P2P půjček! Těch pár tisíc euro,co jsem investoval, tam nechám doběhnout, ale další peníze již nepošlu. Proč? Je zde mnoho rizik, která ale zdaleka nepocházejí jen od dlužníků. Rizika s dlužníky jsou ve skutečnosti celkem dobře zvládnutelná. Výnos je navíc excelentní. Rychle se mi podařilo nastavit výnos blížící se šestnácti procentům ročně. Navíc mám všechny půjčky zjištěny jak zástavou dlužníka (dům, auto,...), ale také zárukou úvěrující společnosti, tzv. Garancí zpětného vykoupení. Při této záruce se úvěrová společnost zavazuje úvěr od investora zpět odkoupit, když dlužník po dobu šedesáti dnů přestane splácet. Vše to zní skvěle: vysoký výnos, dvojitá záruka a zajištění úvěru. Kde je ten háček? Ten háček je právě v Mintosu a úvěrových společnostech, kterým zajišťuje investory. Nad těmito firmami není téměř žádná kontrola a mohou udělat bankrot nebo mohou být vytunelovány. Nemám žádné konkrétní podezření, ale představte si, že své úspory pošlete na účet Mintosu a zítra jejich web přestane fungovat, protože se dostanou do finančních potíží. Co když udělá úpadek třeba úvěrová společnost Mogo, u které můžete nakoupit úvěry na auta ve spoustě zemí? Žádná kontrola, mizivý nebo žádný dohled a třeba jen oči pro pláč. Pokud si proti tomu vezmeme veřejně obchodovatelné akcie, jsou pod daleko větší kontrolou a rizika jsou vlastně mnohem menší. Třeba v USA musí veřejně obchodovatelná akciová společnost zveřejňovat své hospodářské výsledky každé tři měsíce! Stát na to dohlíží a tisíce analytiků to studují. Kde jsou takové informace o Mintosu?!

Doplněno 20.8.19: Mintos stejně jako jeho konkurence ve svých pravidlech umožňuje a také velmi často uplatňuje institut předčasného splacení půjčky. Bohužel nejde jen o splacení ze strany dlužníka, ale většinou někoho, kdo půjčku odkoupí. Nepotřebuje k tomu ale souhlas P2P investora. Tedy u zajímavých úvěru/investic se často stane, že z portfolia zmizí. Dle podmínek sice v pořádku, ale pro investora nemilé. Mě třeba zmizely všechny půjčky od Mogo s úrokem okolo 16 procent. Samozřejmě jsem dostal peníze i příslušný úrok, ale bylo to nepříjemné.

Který broker má lepší kurzy na měny?

Prováděl jsem nějaké větší převody měn a raději jsem porovnal, jak jsou na tom moji oblíbení brokeři. Pro zajímavost jsem ještě přidal klasickou Komerční banku.

	FIO	Patria	LynxBroker	KB směnárna
CZK/USD 2)	22,943	23,0447	22,7120	23,4452
CZK/EUR 2)	25,879	26,038	25,6485	26,4182
CZK/GBP 2)	29,3270	29,3479	28,9130	29,8477
USD/EU 1)	1,146	1,1459	1,12908

Kurzy k 6. červnu přibližně 15:00

1) 10000 USD
2) 250000 Kč

K žádnému překvapení nedošlo. Nejlevnější je Lynx Broker a nejdražší Patria. Lynx Broker obchoduje přímo za Forex kurzy, Patria i Fio si něco přiráží. Rozdíl mezi nejlepším (Lynx Broker) a nejhorším kurzem (Patrie) dělá ve většině případů jeden a půl procenta. Jsem překvapen, že Komerční banka má v retailu jen o málo horší kurzy. Čekal jsem mnohem větší rozdíl.

Drobné poučení na závěr.: pokud provádíte větší převod měny, vyplatí se zavolat na dealing brokera. Můžete dostat lepší kurz. Větší objem vidím tak nad 100000 €.

QQQ

Dostala se mi na monitor tabulka za YTD největších investic v hedge fondech a indexy, kterou mi poslal díky svému skvělému email zpravodaji Petr Čermák. Protože stále trpím přebytkem hotovosti, rád tyto investiční příležitosti porovnal pomocí příslušných ETF. Článek je věnován pouze indexům. Plánuji některý nebo některé tyto ETF koupit za volné prostředky, dokud se neobjeví zajímavější investice.

V NASDAQ 100 vychází nejlépe ETF QQQ (Invesco), který má Expense ratio pouhých 0,20 procenta, průměrný spread 0,01 procenta a aktuálně spravuje více jak 70 miliard USD.

V S&P GSCI Commodity Index jsem zařadil ETF GSG (BlackRock). Expense ratio 0,80 procenta, průměrný spread 0,06 procenta a velikost ETF více jak jedna miliarda USD.

U Russell 1000 Growth už tak snadný výběr není. Porovnával jsem dva ETF: IWF (BlackRock) a VONG (Vanguard). Přesvědčil mě trochu více VONG, který má trochu lepší výkon a menší Expense ratio 0,12 procenta. Spravuje téměř tři miliardy USD a průměrný spread je 0,03 procenta.

U S&P 500 jsme vybral ETF SPY (State Street Global Advisor) se spravovaným majetkem 264 miliard USD (!!!), Expense Ratio 0,09 procenta a průměrným spreadem 0 procenta (!!!).

U Russell 2000 byl výběr ještě náročnější. Našel jsem k dispozici celkem dest ETF, které investují podle tohoto indexu. Největší je IWM (BlackRock) s 41 miliardami USD a na druhém místě VTWO (Vanguard) s jeden a půl miliardami USD. Výkon podávají obě ETF dlouhodobě zcela totožný. Tentokrát bych vybral spíše větší IWM s expense ratio 0,19 procenta a průměrným spreadem 0,01 procenta.

Posledním z tabulky je Index MSCI EM. Vybral jsem EEM (BlackRoc) se spravovaným majetkem v hodnotě téměř 31 miliard USD, Expense Ratio 0,67 procenta a průměrným spreadem 0,02 procenta.

Ze své vlastní iniciativy jsem se jako evropan rozhodl zařadit i německý a britský index a celou Evropu. Nejprve celá rozvinutá Evropa a jejich padesát největších firem zastoupených v ETF FEZ (State Street Global Advisors). Spravovaný majetek více jak dvě miliardy, průměrný spread 0,03 procenta a Expense Ratio 0,29 procenta. Pro Německo jsme vybral ETF EWG (BlackRock) se spravovaným majetkem více jak dvě a půl miliardy, Expense Ratio 0,47 procenta a průměrným spreadem 0,04 procenta. Pro Velkou Británii jsem vybral ETF EWU (BlackRock) se spravovaným majetkem téměř dvě a půl miliardy, průměrným spreadem 0,03 procenta a Expense Ratio 0,47 procenta.

Pro zajímavost jsme ještě přidal japonský ETF EWJ (BlackRock) s kapitálem téměř třináct miliard, průměrným spreadem 0,02 procenta a Expense Ratio 0,47 procenta.

Anualizované výnosy NAV ETF v procentech
ETF	Index	SR 2)	YTD 1)	1 rok	3 roky	5 let	10 let
QQQ	NASDAQ 100	2,52	15,89	6,06	19,92	15,84	19,38
GSG	Commodity	0,21	11,60	-14,18	0,78	-14,22	-5,75
VONG	Russell 1000	2,11	15,94	7,16	16,97	12,95	-
SPY	S&P 500	1,79	13,44	5,27	13,44	10,37	14,53
IWM	Russell 2000	1,22	11,86	-6,53	12,09	7,42	13,68
EEM	EM	1,19	2,26	-11,40	9,56	0,63	4,36
Přidané
FEZ	EU 50	0,74	11,40	-2,93	6,46	-0,37	5,08
EWG	DE	0,55	8,9	-13,46	5,38	-0,67	6,16
EWU	GB	0,58	8,77	-8,39	4,58	-1,37	6,03
EWJ	Japan	0,77	4,58	-10,94	6,43	4,96	5,44

1) neanualizovaný
2) Sortino Ratio (Sortinův poměr rizika) pro 3 roky. Čím vyšší, tím relativně nižší riziko velkých ztrát.


Zdroje: ETF.com, finance.yahoo.com, Petr Čermák, Morningstar

Kniha Petr Čermák: Investice do akcií

Kniha má podtitul "Základy value investování", který obsah knihy popisuje daleko lépe. Kniha od

českého autora, je na českém trhu dost jedinečná. Přístupným jazykem popisuje, jak vybírat akcie, které jsou na na akciovém trhu podceněny vůči své vnitřní hodnotě. Kniha by se jistě dobře prodávala i v zahraničí, ale v Česku je hvězdou.
První část knihy pojednává o vlastním value (hodnotovém) investorovi. Jaký má vztah k riziku a jak se v základě zajistit proti ztrátě. Druhá část knihy popisuje historii vývoje cen akcií opět v pohledu hodnotového investora. Další část patří psychologickým vlivům a srovnání výkonnosti s profesionálními správci portfolií a indexy trhů. Poslední část knihy je nejrozsáhlejší a je zde několik postupů, jaké akcie vybírat, jak je porovnávat  a jak vést portfolio management.
Knihu mohu doporučit každému, který se zajímá o velue/hodnotové investování do akcií a doufám, že takových knih bude v Česku od českých autorů více.

Nakladatelství Brána; ISBN978-80-7584-068-4; počet stran 268, pevná kvalitní vazba; v nakladatelství lze aktuálně zakoupit za 280,- Kč

Dva roky se Škoda Kodiaq - zkušenosti z praxe

Moje příspěvky o investicích čte dost lidí a tak zkusím napsat i něco jiného. Budu se věnovat svému autu.

Před více jak dvěma lety jsem si koupil Škodu Kodiaq. Ještě nikdy jsem neměl SUV a ještě nikdy jsem neměl automatickou převodovku. Auto ale není moc kvalitní. Zatím jsem měl tyto závady:

• výměna předních světlometů - neuvěřitelně vrzaly při přenastavení.

• výměna baterie - auto hlásilo často pokles napětí a při startu bylo velmi hlučné. Výměna baterie kupodivu pomohla i na hlučnost při startu. Snažili se mi v servisu vysvětlit, proč to tak je, ale zapomněl jsem to.

• výměna chladící kapaliny a odvzdušnění - auto často hlásilo nedostatek chladící kapaliny. Chladící systém byl zřejmě z výroby zavzdušněn.

• občas se nevrátí boční zrcátka do správné polohy - nepodařilo se s v servisu zopakovat a tedy zatím nevyřešeno.

• studené auto asi za vlhka špatně startuje. U posledních aut jsem byl zvyklý, že motor nastartuje ihned. U Kodiaqu se mi stalo, že auto startovalo déle jak minutu a dokonce začalo hlásit pokles napětí. V servisu se nepodařilo zopakovat. Horší starty údajně nejsou závada, ale vlastnost.

• nejhorší na Kodiaqu je navigace a celé podivné multimediální centrum. Offline navigace je zastaralá a neumí se sama aktualizovat přes wifi. Vlastně vůbec nevím, proč se auto umí k wifi připojit?! Pro aktualizaci navigace je potřeba nějaký podivný kód, vyndat kartu z auta a databázi zaktualizovat přes počítač. Ani mě nenapadne nic takového dělat. Používám on-line navigaci Waze ze svého mobilu, která je mnohokrát lepší. Bohužel Škoda navigace nejde úplně vypnout a i jen při spuštěném rádiu hlásí nesmysly. Třeba několik měsíců "předmět na vozovce na Barrandově mostě v Praze" - žádný tam nebyl, nebo neustálá hlášení "práce na silnici před vámi", což je třeba v Praze dost absurdní informace. K centru by měl jít připojit telefon a zobrazovat jeho displej. To by třeba s online navigací Waze dávalo smysl. Telefon připojit stále nejde, ale ve Škodě na tom pracují. Už dlouho...

Udělal jsem moc dobře, že jsem si k autu za téměř milion dokoupil záruku za pár tisíc na pět let. Předtím jsem měl Renaulty a jeví se mi jako méně závadové, i když statistiky říkají něco jiného. V každém případě je Škoda Kodiaq předražené nijak extra kvalitní auto.

Několikrát mi v autě asi kuna sežrala nějaké trubky a kabely. Auto bylo kupodivu schopné se doplazit do servisu. Stálo to hodně peněz a nakonec pomohlo elektronické plašící zařízení. Alespoň zatím. Škodovky prý chutnají nejlépe...

Také pár výhod Kodiaq má:

• v první řadě je Kodiaq hezké auto. Velké a pohodlné.
• jde sice o moji první automatickou převodovku, kterou pravidelně řídím, ale připadá mi, že řadí velmi dobře. Spotřeba je na těžké auto s dvoulitrovým diesel motorem velmi příjemná. V létě okolo 5,5 litru na sto kilometrů při smíšeném provozu. Myslím, že na tom má lví podíl právě kvalitní DSG automatická převodovka. Asi bych sám takto dobře řadit nedokázal. 
• pokud pominu silné přední sloupky, je z auta výborně vidět. Jde o přednost SUV ne Kodiaqu.
• přes výše uvedené závady mě auto nikde nenechalo, třikrát klepu.
• servis v Praze na Jarově je dobrý. Jsou ochotní a snaží se pomoci. Mimo recepčních, které by měly dělat kávu a místo toho setrvale surfují nebo hrají hry, jde o profesionální přístup. O Škodě se ale moc dobře nevyjadřují, což sice není úplně profesionální, ale dnes vím proč to tak je.

Tedy jak jsem psal výše. Škoda Kodiaq je drahé a ne moc kvalitní auto. Dobře se s ním ale jezdí a líbí se. Ze začátku mě dokonce fotili kolemjdoucí….

Doplněk (dopsáno): ještě jsem si vzpomněl, že mám u auta službu Škoda mobilita. To jsem si představoval, jak budu jezdit v autě stejné třídy, třeba nějaký nadupaný Superb, když bude Kodiaq v servisu.  Ono to tak ale není. Jako obvykle se "ďábel skrývá v detailech". Na mobilitu sice mám nárok, ale když je auto absolutně nepojízdné. Když se ztrácí chladící kapalina? Ne, stačí dolít a auto, je pojízdné. Když se vybíjí baterie? Ne, stačí baterii dobít. Když vrzají světlomety, že se za mnou otáčí lidé? Ne, auto je přece pojízdné. Atd. Je to zcela k ničemu a vyhozené peníze.

Jak některé banky přišly k dalším poplatkům - vynucení úschovy peněz u banky za tučný poplatek

Při své práci často přicházím do styku s hypotékami svých klientů. V poslední době Komerční banka a Česká spořitelna přišly na další zdroj nemalých příjmů od svých hypotečních klientů. Vynutí si na klientech použití úschovy peněz u banky do doby, než je nemovitost na klienta převedena. Do jisté míry to může poskytnout pro kupující větší jistotu. Dle mých dlouholetých zkušeností to podle vlastní úvahy používá asi čtvrtina klientů. Proč ne všichni? V první řadě to není zadarmo a za druhé většinou pak kupujícímu byt nebo dům předán až po úhradě kupní ceny na účet prodávajícího. Tedy i kupující musí téměř dva měsíce čekat, než se může do své nové nemovitosti nastěhovat. Pro banky je to ale velmi zajímavé. Podstatná je cena úschovy. Advokát pro mě úschovu udělá za tři tisíce, pro klienta z ulice okolo pěti tisíc. Kolik si za to účtuje banka? Obyčejně okolo dvanácti tisíc. Nejen že si klient nemůže vybrat zda úschovu ano nebo ne, ale nemůže si vybrat ani úschovce. Musí banku, která mu hypotéku poskytla. Nejen, že je to dle mého názoru nemorální, myslím, že to dokonce protizákonné, si takto vynucovat další službu. Co klienti? Po mnoha týdenním martýriu neustále doplňování podkladů a placení dalších a dalších poplatků, jsou tak zmoženi a především posunutí do role hypotečních otroků, že většinou zaplatí a podepíšou všechno. Málokdo má energii banku změnit a toho také banky zneužívají. Alespoň některé.

Doplněno: Česká spořitelna u některých klientů snížila odměnu za úschovu na 7-8 tisíc Kč.

Kniha Náhodná procházka po Wall Street (Burton G. Malkiel)

Knihy byly údajně prodány dva miliony výtisků. Pravda to asi bude, ale především v angličtině již vyšla v mnoha vydáních, což vlastně zásluhu nijak nezmenšuje. Podtitul "Časem prověřená strategie úspěšného investování" je trochu bulvární.
Jaká je tato strategie? Pokud si kvůli tomu chcete knihu koupit, ušetřím vám peníze. Autorova odpověď je "kupujte si pasivní indexové akciové fondy, jinak spíše proděláte." Obecně s tím lze souhlasit, ale hodnotové investice považuji za lepší. Přesto si v žádném případě kniha nezaslouží cenu 29,- Kč, za které byla nakonec prodávána v Levných knihách.

Burton G. Malkiel je nejen investor, ale je především profesorem na Princetonské univerzitě. Kniha je téměř akademickou učebnicí, ale výborně se čte. Ke všem tvrzením jsou uvedeny zdroje a informačně působí velmi dobře.

První část knihy popisuje ocenění akcií a především historické bubliny ceny akcií a jejich příčiny. Druhá část kritizuje jednotlivé způsoby oceňování akcií včetně mé oblíbené fundamentální analýzy. Část třetí se věnuje moderní teorii portfolia a nenechá na ni nit suchou. Dokazuje známé dogma: čím větší zisk, tím větší riziko a že ani psychologické metody investorovi nepomáhají. Vítězem této kapitoly a vlastně celé knihy je pasivní indexové investování. Část čtvrtá je praktická, ale z velké části pro Čechy nepoužitelná, protože vychází z poměrů v USA, kterou jsou pro investory mnohem příznivější, než je naše milá vlast.

Přestože úplně se závěry autora nesouhlasím, knihu doporučuji mimo poslední části přečíst.

Z anglického originálu A Random Walk Down Wall Street kvalitně přeložila Petra Kudrnáčová v nakladatelství Pragma, ISBN 978-80-7349-307-3. Počet stran 400.

Výnos portfolia 16,23 procenta (index 0,24%)

Moje portfolio od poslední inventury dne 9. listopadu 2018 k dnešnímu dni (13. března 2019) má zisk 11,13 procenta, což v přepočtu na roční výnos dělá 16,23 procenta. Index S&P 500 má v tomto období výnos pouhých 0,08 procenta, což v přepočtu na rok dělá 0,24 procenta.

Portfolio:

Akcie		Váha v portfoliu
CRST	Crest Nicholson (GBP)	17,8
BATS	British American Tobacco (GBP)	24,1
INDY	iShares India 50 (USD)	6,3
RENA	Renault (€)	13,0
BRKb	Berkshire Hathaway (USD)	12,7
FNDE	Schwab amental EM Large Company (USD)	5,9
MPLX	MPLX LP (USD)	8,0
BMWG_p	BMW Pref (€)	11,8

Akcie jsou seřazeny dle výkonnosti.